Mikulášská akce v Krajské Ústecké nemocnici

Mamavis zorganizoval Mikuláškou akci pro hospitalizované děti na lůžkových stanicích dětské kliniky a dětského traumacentra Krajské zdravotní v ústecké Masarykově nemocnici. Akci podpořili Krampus-Čerti ze severu, Sady Klášterec a VZP ČR. Mikuláš s andělem v doprovodu čertů přinesli malým pacientům nadílku. Poté zavítali do atria nemocnice, kde svou přítomností potěšili přítomné malé i velké návštěvníky i sloužící zdravotníky.

Naše spolkové akce zde

Pojďme podpořit a pomáhat tam, kde je to potřeba. S úsměvem je život zdravější a krásnější….tým Mamavis

Stanislava Žitníková – Seniorcentrum Žatec

Bylo nám ctí poznat úžasnou ženu plnou energie a síly, kterou vyzařuje.  Avšak její příběh je o úplném opaku. Příběh bojovnice a silné ženy, kterou jsme měli tu čest osobně poznat na naší přednášce o Vincenzi Priessnitzovi a našich vylepšených zábalech dle Priessnitzovy metody v Seniorcentru v Žatci.

A nyní příběh ženy, matky a babičky Stanislavy Žitníkové:

Když jsem kdysi slyšela v jednom nejmenovaném pořadu paní, která vyprávěla o svých zdravotních problémech a pomalu se dostávala k jádru věci, najednou jsem měla pocit, že mluví o mně, že mám stejné problémy, že jsem stejně unavena, že se snažím ¨úplně stejně schovávat vše před rodinou, známými, kamarádkami. Že se stydím říci pravdu. Že nemohu, že přestávám zvládat denní činnosti v domácnosti, nechce se mi mezi lidi, nestačí mi 8hodinová pracovní doba, abych vše zvládla. Vymlouvám se kamarádkám, protože jsem stále unavená, unavená a stále unavená. Začala jsem přemýšlet jak budu dál fungovat, až to jednou přišlo. Chřipka, viróza, angína a já se po těchto nemocech nebyla schopna dát dohromady. Nastoupila obrovská únava, která mě připoutala k lůžku natolik, že jsem nevstala některé dny z postele, neměla sílu ani mluvit, otevřít oči byl nadlidský výkon. Přežívala jsem, bolelo mě tělo, klouby, nebyla jsem jako žena použitelná pro muže a ani pro domácnost, natož pro děti – byť byly dospělé. Nechtělo se mi žít, myslela jsem na to, abych umřela. Nic pro mě neexistovalo, číst jsem nemohla, dívat se na TV vůbec – ta vyčerpávala 2x tolik. Ležela a spala a trpěla bolestí. Během roku jsem sjezdila s mužem několik doktorů, nespočítaně vyšetření. Až paní doktorka z psychiatrie,  zvolila vyšetření na EB vir, který potvrdil CFS -Chronický únavový syndrom. Dostala jsem ČID, rozloučila jsem se se zaměstnáním a začala jsem po nějakém čase řešit zdravotní problémy alternativní cestou. Sjezdila jsem opět celou republiku a vyzkoušela co se dalo. Od produktů, bylinek různé metody a zhruba po 5 letech se stav trochu zlepšil. Za další rok jsem začala organizmus zatěžovat prací na 4hodinový úvazek, pak na 6hodinový, a to už jsem začala dobrovolně pracovat pro seniory. Později jsem se vrátila do zaměstnání úplně. Nedá se říct, že by se zdravotní problémy zcela vytratily, ale naučila jsem se s tím žít, naučila jsem se odpočívat, i když vím, že odpočívám málo. Ráda a dost pracuji. Přestože jsem v důchodu již šestým rokem, práce pro Seniorcentrum mě zaměstnává hodně.  Práce mě naplňuje a mám ráda lidi. Miluji svoji rodinu a nejvíc ze všeho vnoučátka. Kromě Seniorcentra  jsou v posledních letech náplní všedních dní. S pozitivním myšlením, úsměvem na tváři a dobrou náladou je život hezký…..

Rozhovor s paní Stanislavou Žitníkovou

„Kolem kultury se pohybuji celý svůj život,“ říká Stanislava Žitníková

V polovině ledna roku 2015 vznikla v Žatci nová organizace – Seniorcentrum Žatec. Založila ji Stanislava Žitníková, kterou místní znají jako pořadatelku celé řady akcí. V uplynulých letech za to byla také dvakrát oceněna Borešovou cenou. Povídaly jsme si spolu o Seniorcentru, o jeho cílech, plánech a akcích, které pořádala dříve i teprve uspořádat plánuje. Lehce jsme zabrousily i do komunální politiky, protože Stanislava Žitníková byla v uplynulém volebním období městskou zastupitelkou. Několik let je také členkou sociální komise a rovněž správní rady Nemocnice Žatec.

Kdy a jak jste se vlastně dostala k pořádání kulturních akcí?

V roce 1973 jsem nastoupila do Městské osvětové besedy, kde jsem dělala administrativu. Ta se po nějaké době přejmenovala na Kulturní a společenské středisko (KASS) a přestěhovali jsme se naproti divadlu. Přechodnou dobu, protože byly děti hodně nemocné, jsem chodila uklízet do školy, abych mohla být s nimi doma, když marodily. Potom jsem v roce 1992, když Jiří Kopřiva znovu rozjížděl Žatecké noviny v KASSu, tak mě oslovil, abych do nich nastoupila. V roce 1994 jsme jako příspěvková organizace přešli pod odbor školství a město si nás vzalo pod sebe. Už tenkrát jsem se podílela na pořádání různých kulturních akcí Miss Žatec, Miss Chmele, sháněla jsem sponzory, dělala jsem asistentku v tanečních, pomáhala jsem v divadle a později při pořádání MISS Zlatého moku.

Původně jste řadu let působila ve Svazu postižených civilizačními chorobami (dále SPCCH), jak jste se do něj dostala?

Do SPCCH jsem přišla díky nemoci. Tehdejším předsedou SPCCH panem Konečným jsem byla oslovena jestli bych pro ně nedělala účetnictví. Hromadou papírů a dokumentů, které mi byly předány jsem se musela tenkrát sama prokousávat. V té době byl ještě členem SPCCH Josef Hlávka, který pořádal různé zájezdy a organizoval kulturní akce. Napadlo ho, že bychom si taneční zábavy, na které SPCCH jezdilo, začali pořádat sami. Pomáhala jsem mu tedy s jejich organizací. Začalo se výlety, přednáškami a nakonec jsem pak pořádala i velké Dny SPCCH.

Co to byly Dny SPCCH?

Byly to velké akce, kdy program běžel od dopoledne až do večera. Uspořádali jsme osm ročníků. Každý z nich byl koncipovaný k nějakému tématu, podle něhož se i jmenoval. Sestavovala a zařizovala jsem celý program a potom jsem ho i moderovala. Příprava této akce mi trvala vždy přibližně půl roku. Samozřejmě ve finále jsem měla k ruce kolegyně, které pomáhaly potom při asistenci.

Některé akce jste ale sama vymyslela a založila.

Založila jsem třeba Žateckou šlápotu, její poslední ročník se konal předloni. Jednalo se o akci pro veřejnost, kdy jsme s historikem žateckého muzea Jiřím Matyášem procházeli některou z částí Žatce a on nám povídal o její historii. Se SPCCH jsme také pořádali červnové zájezdy, které měly velký ohlas stejně jako zábavy. Několik z nás chodilo také číst do knihovny dětem. Oblékly jsme se jako babičky do šátku, do zástěry a upekly buchty.

Poslední moji velkou akcí pod SPCCH byl projekt „S Plyšákem do Indonésie“ kdy naše aktivity šly formou humanitární pomoci až na ostrov Bali, přímo do školy na Lomboku.

Získala jste také dvakrát Borešovu cenu, kdy a za co přesně?

Poprvé v roce 2009 v kategorii jednotlivec to bylo za kulturní přínos městu. Podruhé jsem ji obdržela v roce 2011 za akci roku, kterou byl vyhlášen Koncert k Poctě sv. Mikuláše, který jsem uspořádala.

Vystupovala jste také v několika pořadech v televizi, v jakých?

Bylo to v ČT – Flóra Olomouc s Receptářem, vysílalo se to pak v pořadu Receptář na neděli. Byla jsem vybrána do soutěže, kde byly podmínkou cuketové recepty. Takže jsem vařila a dělala cuketové rolky přímo před kamerou. Měla jsem tenkrát velkou trému. Pak jsem také byla dvakrát v pořadu Áčko na TV Nova. Poprvé jsme v něm byli s manželem jako pěstouni, kdy jsme se starali o dítě zesnulé přítelkyně. Podruhé jsme se v pořadu objevili, když nás jako pár vybrali diváci, jako nejlepší zážitek z našeho případu o pěstounství a bezproblémového manželství.

Z jakého důvodu vlastně Seniorcentrum Žatec vzniklo?

Moje myšlenka osamostatnit se od Svazu postižených civilizačními chorobami vznikala přibližně dva roky, protože jsem věděla, že od roku 2014 vejde v platnost nový občanský zákoník. Proto mě napadlo vytvořit si svoji samostatnou organizaci. Jsem člověk, který má rád svobodu rozhodování. A celý tým tehdejšího výboru v době rozhodování souhlasil.

Jak jste vybrala název pro nově vzniklou organizaci?

Nejdříve jsem přemýšlela nad něčím, co se hodí k seniorům, třeba nad nějakou kytičkou nebo nějakým motivem. I s panem Antonim, ředitelem žateckého Domova pro seniory, jsme leccos konzultovali. Pak mě napadl název Seniorcentrum Žatec. Chtěla jsem, aby název byl jasný a nebyl příliš dlouhý jako byl např. Svaz postižených civilizačními chorobami. Kolegyně původně navrhovaly, aby se i v našem novém názvu objevilo slovo nemocný, nebo postižený, ale já jsem to nechtěla. Některé lidi by to mohlo třeba odrazovat. Mohli by si říct, že jsou jako senioři zdraví a tím pádem tato organizace není pro ně. Což vůbec není naším cílem. Smyslem je, aby se lidé scházeli, utvořili nějakou komunitu a neseděli stále jen doma a nesledovali seriály.

Kdy vzniklo Seniorcentrum?

Zapsáno bylo ke 13. lednu roku 2015. Předcházela mu roční anabáze, kdy jsem řešila spoustu byrokratických věcí, kdy úředníci bazírovali často na maličkostech a na jednotlivých slovech ve formulacích. Celý rozjezd Seniorcentra jsem financovala sama – právníka, notáře, zakládající listinu, výrobu přihlášek, průkazek, razítka apod. Dva měsíce jsem také platila ze svého i pronájem kanceláře. Byly ještě další poplatky, které jsem hradila, nebylo jiné východisko, pokladna byla na nule.

Co je cílem Seniorcentra Žatec?

Pokračovat v podobných aktivitách a akcích, jaké jsme kdysi pořádali v předešlé organizaci. Pokračovat v pořádání zájezdů nejenom celodenních, které jsou samozřejmě náročné a musí se plánovat delší dobu dopředu. Chceme pořádat i výlety do okolí. Ráda bych menší zájezdy pořádala pravidelně. Nebo když se někde naskytne příležitost zhlédnout nějakou pěknou výstavu, tak bych toho určitě ráda využila. Oblíbené jsou také zábavy, např. zástěrová nebo klobouková.

Naším cílem je nejen cestovat, poznávat a bavit se, ale hlavně vytvořit společenství aktivních seniorů, lidí, kteří aktivním trávením volného času rozšíří své obzory, získají nové informace a tím přispějeme ke zkvalitnění jejich stárnutí.

Kdo kromě Vás jako zakladatelky vede Seniorcentrum? Kolik máte nyní členů?

Statutárním orgánem je výbor, ten je desetičlenný, máme předsedkyni a úsekové důvěrnice, které jsou zároveň členkami výboru, z nichž každá má svoji oblast, v níž doručuje pozvánky na akce do schránek našim členům. Potom máme samozřejmě kontrolní a revizní komisi.

Komu všemu je Seniorcentrum Žatec určeno? Kdo se může stát jeho členem?

Určeno je zejména lidem ze Žatce a Žatecka, kteří jsou již v důchodu. Jak těm, kteří do něj teprve nedávno přišli, tak i starším seniorům. Členy máme nejen ze Žatce, ale i z vesnic třeba z Lipence, Liběšic, Tuchořic, Holedeče, Měcholup a z dalších okolních obcí. Jedna naše členka je dokonce z Loun, sama si nás vyhledala a přihlásila se k nám. Našimi členy jsou také klienti Domova s pečovatelskou službou. Naše taneční zábavy či přednášky jsou samozřejmě otevřené i veřejnosti a mladším ročníkům. Stejně tak se může našim členem stát třeba třicetiletý člověk, který je zdravotně hendikepovaný a je už v invalidním důchodu.

Děkujeme za příběh a také za možnost setkat se při našem přednášení. Příběh paní Stanislavy opravdu stojí za zamyšlenou… Motivujeme se, nabíráme z příběhu sílu. …více takových lidí 

Za Mamavis

Martina a Anička

Neděle na boso aneb bosoturistika v Klášterci nad Ohří dne 20.5. Loděnice

Dovolujeme si Vás pozvat na rodinou  akci s názvem NEDĚLE NA BOSO, která se bude konat v neděli 20.5.2018 v Loděnici v Klášterci nad Ohří.

Celé odpoledne bude zaměřené na osvětu chůze na boso. Zkusit si můžete chůzi po skle i  dovednosti vašich nohou.

Po celý den budou k dispozici dílničky pro bosé nohy, chůze po skleněných střepech, aktivity pro děti, malování na obličej, táborák a jiné atraktivní prvky pro děti i dospělé.

PROGRAM

12h začátek akce

14-15h – přednáška s Mgr. Igorem Sloukou o přínosu chůze na boso

15-16h procházka zámeckým parkem, jak jinak než na boso

17-18h chůze po žhavých uhlících (s doprovodem rodičů zvládnou i děti)

Třeba už jste toužili odložit své botky, alespoň na chvíli zkusit zase dětskou zvídavost a bezprostřednost, ale stud a obavy z pohledu okolí, vás vrátili do pevného sevření vašich bot. Tento den, může být startem, jak si společně užít odpoledne bez bot, jak ochutnat různé terény a struktury vašimi chodidly a čelit pohledům okolí ve větší skupině. Společné sdílení příběhů, podpora a inspirace, to vše bude společným tématem tohoto dne.

Vrcholem odpoledne bude chůze po žhavých uhlících. Bude o překonání strachu, nejen  o  pouhou adrenalinovou aktivitu, může být i  klíčem k výsledku, kterým je proměna a zocelení vnitřního já.

 Benefitů bosé chůze je spoustu, zmíním jich několik:

  • Dříve choulostivé „studené nohy“ se začnou lépe prokrvovat a zahřívat.
  • Působí na náš hluboký stabilizační systém, pomáhá udržovat optimální rozsah kloubní hybnosti i správnou dechovou mechaniku. 
  • je prevencí možných potíží artrotického či cévního charakteru. Zlepšuje rovnováhu a koordinaci, čímž snižuje riziko úrazu.
  • Bosá chůze také výrazným způsobem ovlivňuje naši psychiku. Když jste bosí, svět kolem vás se změní. Najednou se cítíte spojeni se zemí a s ostatními lidmi.

Celá  akce bude pod vedením Mgr. Igor Slouky

Mgr. Igor Slouka je zkušený turista, prosadil v Klubu českých turistů turistiku naboso jako novou formu pěší turistiky a zpracoval pro KČT metodiku turistiky naboso. Na mnohých akcích spolupracuje s KČT. Měsíčně na výletech bosky nachodí v průměru cca 100km.

– je pedagog,  zpracoval se zohledněním stanoviska MŠMT též Školní desatero pro pobyt naboso, vedl školní kroužek turistiky naboso i bosou školu v přírodě.
– je spisovatel, napsal knihu „Ne-li bosky, z nohou trosky“

– chodí od roku 2013 celoročně naboso (kromě hlubokého sněhu a silných mrazů),  zpracoval též zásady chůze naboso v zimě.

– je otec dvou bosých dětí, s dětmi má v nohách mj. i bosý výlet na Sněžku, Králický Sněžník či Praděd.
– pořádá jedinečné bosé akce, jako např. Mezinárodní den turistiky naboso (v zámeckém parku Loučeň), Dlabu na sociální tabu (pochod centrem Prahy), Naboso po železné stezce (horolezení – via ferrata) či výlet v Českém ráji, který startuje a končí v obci Boseň.

Budete-li mít zájem se naší akce účastnit nebo prezentovat svou značku či výrobky, rádi Vás na ni přivítáme.

Vstupenky můžete koupit v předprodeji v informačním centru v Klášterci nad Ohří nebo přes onlineprodej Spolku Mamavis.

Cena vstupenek

Předprodej 190,-

Na místě 290,-

Děti mají vstup zdarma

Těšíme se na setkání

Spolek Mamavis

Seniorcentrum Žatec – budeme přednášet!

Společně se Seniorcentrem Žatec Vás zveme na přednášku o zábalech Mamavis dle Vincenze Priessnitze!

Přednáška se bude konat v úterý 27. 3. 2018 od 15:00 na adrese Stará papírna, Žatec, Volyňských Čechů 733.

Během přednášky se dozvíte spoustu zajímavých informací o zábalech – jak fungujína jaké potíže je lze využít, o Vincenzi Priessnitzovi nebo také příběh, jak tato metoda vznikla a jak vznikl nápad na vylepšení zábalů.

5

Moc se na všechny těšíme!

VZP – Klub pevného zdraví na akci Spolku Mamavis

Na akci Spolku Mamavis dne 24. března v Kadani nás čeká také mobilní stánek VZP. Již od prosince roku 2017 jsme hlavními partnery VZP a Klubu pevného zdraví.

Co nám stánek VZP nabídne?

Všem návštěvníkům  bude umožněno nechat si orientačně a bezplatně změřit krevní tlak a tělesný tuk, ze kterého bude spočítáno BMI. BMI je indikátor používaný k vyhodnocení tělesné hmotnosti (podváhy, optimální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity).

Zástupci VZP budou v rámci této akce poskytovat jak stávajícím pojištěncům, tak i potenciálním zájemcům o registraci k VZP, informace o finančních příspěvcích z fondu prevence. Rodiče budou  asi nejvíce zajímat příspěvky pro děti. Mezi nejoblíbenější se řadí příspěvek na školu v přírodě, očkování nebo pohybové aktivity dětí. Stále je možné ještě podat i přihlášku na třítýdenní ozdravný pobyt u moře. V případě zájmu bude možné přímo podat žádost o vyplacení finančního příspěvku, případně vyřídit další záležitosti ohledně veřejného zdravotního pojištění.

Přijďte se zeptat a dozvědět se zajímavé informace a možnosti pojištění od VZP.

Sledujte blogfacebook a instagram, kde budeme sdílet všechny informace o akci.

Událost na facebooku ZDE.

Možnost zakoupení vstupenek ZDE.

Šátkování – nosíme s láskou

Na akci Spolku Mamavis dne 24. března v Kadani si budete moci vyzkoušet jak správně nosit svá miminka v šátcích pod dohledem zkušených kadaňských maminek Jitky Dobozsové a Jany Milé.

Co o sobě prozradily Jitka s Janou?

Jsme dvě kadaňské maminky, které nosí svá dítka od narození v šátku. Máme půl druhého roku praktických zkušeností, které nyní předáváme všem, kdo o zdravý způsob nošení dětí projeví zájem. Jsme dvě ze čtyř administrátorek regionální nosící skupiny na FB s názvem – Nosíme s láskou, nosíme zdravě – Chomutov a okolí, která sdružuje rodiče s tímto zájmem a která aktivně předává relevantní informace prostřednictví FB a pravidelných setkání.24.3. 2018 na akci Spolku Mamavis se na Vás budeme těšit a rády odpovíme na Vaše dotazy.Jitka Dobozsová a Jana Milá

Sledujte blogfacebook a instagram, kde budeme sdílet všechny informace o akci.

Událost na facebooku ZDE.

Možnost zakoupení vstupenek ZDE.

Spolek Mamavis Vás zve na akci!

Zveme Vás všechny na akci Spolku Mamavis, která se bude konat dne 24. března 2018 v KD Střelnice Kadaň. Budete si moct poslechnout zajímavé přednášky na témata týkající se zdraví a především mateřství. Pro Vaše ratolesti bude připraven dětský koutek, ale také spoustu kreativních činností. Dále se můžete těšit na občerstvení od CUKR, KÁVA, LIMONÁDA. Kompletní program akce si můžete prohlédnout níže.

Těšíme se na setkání s Vámi!

♥ Tým Mamavis ♥

Sledujte tedy blogfacebook a instagram, kde budeme sdílet informace o akci.

Událost na facebooku ZDE.

Možnost zakoupení vstupenek přes internet ZDE. Vstupenky lze také sehnat v informačních centrech v KadaniKlášterci nad Ohří, v Jirkově a v Chomutově.

Den zdraví v Klášterci nad Ohří

Dne 2. září se v Kulturním domě v Klášterci nad Ohří konala akce Den zdraví, na které Mamavis nesměl chybět.

Martina Štefanková představila přímo na pódiu svůj nápad vylepšených Priessnitzových zábalů. Dále se akce zúčastnilo Sportovní centrum BlackHoleGym, kteří ukázali, jak se cvičí tabata.

Všichni si mohli vyzkoušet různé aktivity jako je jóga, tabata, pilates, muzikoterapie a další. Mohli jste se nechat namasírovat, u stánku zdravotního ústavu si nechat změřit tuk v těle nebo krevní tlak, vyzkoušet veslařský trenažér, seznámit se s produkty z místní biotéky či s bylinkami. DDM Volňásek připravil soutěže pro děti.

Celou akci doprovázel bohatý hudební program, kdy na závěr vystoupila šestinásobná držitelka Anděla a charizmatická zpěvačka Lenka Dusilová.

Vstupné bylo dobrovolné. Nakonec se vybralo téměř 10 000 Kč. Výtěžek byl předán Zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči Na Horách v Kovářské na ozdravný pobyt dětí.

Na některé fotky z akce Den zdraví se můžete podívat na tomto odkazu.