Jak vznikla metoda dle Vincenze Priessnitze před 200 lety?

Vincenz Priessnitz se narodil 4. 10. 1799 do rodiny prostého chalupníka v Gräfenbergu, což jsou dnešní Lázně Jeseník a zemřel 28. 11. 1851 tamtéž. Priessnitz se stal zakladatelem přírodního léčitelství a tzv. hydroterapie. K léčbě využíval čistou horskou vodu, čerstvý vzduch a prosazoval léčbu prací.

Sám se vyléčil ze smrtelného úrazu pomocí pramenité vody. Poté začal promýšlet metodu léčby vodou. Byl však tehdejšími lékaři považován za šarlatána, a dokonce byl i soudně stíhán. I přes to všechno však ze své cesty nesešel a postupně vybudoval lázně, kam se sjížděli lidé z celé Evropy i ze zámoří, kteří hledali své ztracené zdraví.

Legenda říká, že k léčení vodou jej inspirovala zraněná srna, kterou jako dítě pozoroval, jak si chodí omývat ránu do pramene, až do úplného vyléčení. Ráda bych Vám nyní citovala myšlenku na uzdravující sílu studené vody přímo Vincenze Priessnitze z knihy Vincenz Priessnitz – světový přírodní léčitel: „Myšlenka mi přišla jako sama od sebe a celý můj postup se znenáhla vyvíjel. Již jako chlapec jsem shledal, jak voda v přírodě zasahuje a působí mnoha způsoby a v myšlenkách jsem se tím často zabýval. Záhy jsem poznal, že ve vodě musí být skryty oživující a posilující síly, když jsem se po napití čerstvé vody cítil tak dobře a pozoroval, že povadlé rostliny i zvířata ožijí dostanou-li čerstvou vodu. Když jsem později při mnoha příležitostech viděl, že zraněná zvířata vyhledávají vodu a v ní se koupou, napadlo mě, že totéž může dělat dobře lidem…“

Když bylo Vincenzi 14 let, při svážení dřeva mu skříply otěže ruku. Bolest následně tišil mokrými zábaly. V 16 letech utrpěl těžký úraz, když mu hrudník přejel povoz se splašenými koňmi. Přivolaný ranhojič prohlásil jeho zranění za nevyléčitelná. V nejlepším případě z něj měl být nadosmrti mrzák. Priessnitz se vyléčil sám pomocí studených obkladů a vody, zlomená žebra si rovnal o opěradlo židle. Otevření intuitivních schopností jej přivedlo nejen k sebevyléčení, ale také k odhalení tajemství studené vody. Zpráva o zázračném vyléčení mladého chalupníka se rozšířila po kraji. Začal nejprve léčit zvířata sousedů a později i obyvatele Gräfenberku a okolí.

Je naprosto obdivuhodné, jak dovedl Vincenz Priessnitz zužitkovat pozorovací schopnosti a vymyslet metodu, kterou zprvu zkoušel sám na sobě, následně na zvířatech a potom i na dalších lidech.

Priessnitzovy zábaly v současnosti

V dnešní době se snažíme stále více využívat sílu přírodní léčby. Zkusme se vrátit k tradičním způsobům, které pomohly mnoha lidem vyléčit se z nejrůznějších nemocí pomocí „obyčejné“ vody nebo tepla. Občas nás může zdolat nějaké nachlazení, chřipka nebo zánět. Nejen na tyto nemoci a problémy můžeme využít právě Priessnitzovy zábaly (studené a mokré). Na jiné nemoci je zase dobré využít hřejivých účinků tepla.

Vývoj ve všech možných oblastech se řítí nadpozemskou rychlostí, a proto nemohly zůstat pozadu ani zábaly. Když jsem byla malá a měla jsem zánět průdušek, tak mi maminka dělávala teplé zábaly na hrudník. Namazala mi hrudník sádlem nebo nějakou hřejivou mastí, na to dala igelit a celý hrudník mi zabalila do látky. Musím se přiznat, že jsem hlavně ten igelit nesnášela, ale vždycky mi zábal pomohl. Teď, když o zábalech zjišťuji odborné informace, vím, že používat igelit není to nejlepší kvůli možnému zapaření části těla.

Od té doby, kdy jsem poznala Martinu Štefankovou, zakladatelku vylepšených zábalových pásů Mamavis dle Vincenze Priessnitze, závidím každému dítěti, které nemuselo mít na zánět průdušek sádlo a igelit. Martina totiž vymyslela zdokonalení tradičních zábalů tak, aby byly příjemné na nošení, nepadaly z těla, ale hlavně aby byly víceúčelové a snadno se aplikovaly!

Myslím, že se jí realizace nápadu povedla. Co myslíte vy?

Předmluva knihy Vincenze Priessnitze od Selingra

Následující stránky obsahují popis života muže, kterého toto století právem počítá mezi své mimořádné jevy. Jsou pomníkem lásky, vděku a pravdy. Při tomto líčení jsem měl na zřeteli svět čtenářů obecně, avšak přitom ještě zvláště přátele a ctitele zemřelého. To bude pro mnohé žádoucí a vítané, což se jiným může jevit jako bezvýznamné.

Má veliká úcta k Priessnitzovi má svůj důvod v mém pojetí dějin našeho pokolení. Dle mého názoru mají totiž jednotlivé osobnosti v různých periodách dějin své zvláštní poslání. Takovou osobností je pro mne Priessnitz. Jeho poslání se zjevně vztahovalo k znovuzrození tělesně chátrajícího člověka. Kromě toho spočívalo v charakteru onoho muže tolik ušlechtilého a krásně lidského, že se člověk při bližším poznání cítí být k němu láskyplně přitahován. Mnohá místa v knize vyvolají v určitých kruzích vzrušení. Tak např. Priesssnitzův názor na očkování. Co je o tomto předmětu uvedeno odmítám jakoukoliv polemiku. Svědomitost životopisce a zájem o lidstvo mne zavazuje, abych o tom, co jsem se dozvěděl, dokázal veřejnost informovat. Hlas lékařů, kteří nepokrytě vyjadřují své námitky proti zdraví prospěšnému účinku očkování, získávají zvláštní váhu přístupem jedné světoznámé lékařské autority. Pokud se týká finančních nákladů, je zde dostatečný důvod, aby se provedl vážný vědecký průzkum tohoto předmětu a došlo k projednání ve společnosti. Prameny, ze kterých byly čerpány údaje pro následující popis života, jsou vedle mých vlastních poznatků a zkušeností i lákavé příspěvky jiných a přicházely ke mně cestou ústního nebo písemného sdělení.

Mnohé, o čem je v knize řeč jsem sám slyšel a zažil, neboť jsem po několik let pokaždé po řadu týdnů prodléval na Granfenberku a při styku s Priessnitzem jsem požíval jeho zvláštní důvěry.

O mnoho věcech, o kterých by jinak pomlčel, se vyjadřoval přede mnou. Příběh vzniku granfenberského léčebného postupu je zde vylíčen téměř doslovně tak, jak jsem jej slyšel z úst svého nezapomenutelného přítele. Něco z toho sdělil v různých chvílích jednotlivcům, avšak v souvislosti – jak to sám prohlásil – vyprávěl pouze mně samotnému. Bohatý materiál se ke mně dostal prostřednictvím paní Sofie von Ujházy, nejstarší dcery zesnulého, a pana zemského rady Adelberta Sonnera. Konečně děkuji panu pokladnímu radovi Friedrichu Mullerovi, panu hraběti Carracciolovi, paní Sponnerové, panu baronovi Karlu Walterskirchenovi, slečně Kramerové a jiným za jejich ústní nebo písemná sdělení. Připojený portrét je nakreslen dle mramorové busty, kterou zhotovil profesor Bissen z Kodaně. Předvádí nám zdařilým způsobem rysy čtyřicetiletého Priessnitze.

Vídeň, 14. Února 1852

Selinger

Více podobných článků najdete na www.mamakteravi.cz a informace o zábalech na e-shopu www.mamavis.cz

Citace z knihy Vincenze Priessnitze – MUDr. Jaroslav Novotný

Na Jesenicku žila jedna z nejvýznamnějších světových osobností 19. století.

Většina z nás i po přečtení titulku položí zcela zásadní otázku: „Kdo byl touto osobností, když o ní nevíme? „ Následující stránky této knihy nám osvětlí životní pouť zakladatele moderní vodoléčby Vincenze Priessnitze a jeho odkaz pro současnou dobu.

Zdálo by se, že ten se dá s odstupem doby a s rozvojem medicíny vyádřit jednoduše:

Priessnitz byl optimista a racionálně se orientoval v otázkách aplikace fyzikálních podnětů tepelného charakteru. Prohřátí organismu pocením pohybem a prací doplňoval sprchami a koupelemi ve studené vodě, a dále pitím pramenité vody. Účelně spojil pohyb s fyzikální léčbou a řešil přitom problém celostního přístupu k nemocnému.

Zbývá však celá řada dalších otazníků. Terapeut, jemuž se za života dostalo poct a uznání jako žádnému jinému lékaři v Evropě, upadnul téměř v zapomnění. Lékaři, kteří vedli lázně po Priessnitzovi postupně zredukovali jeho postupy do té míry že originální priessnitzovské terapie zcela vymizely. Příznivci Sebastiana Kneippa naopak základ Priessnitzovy metodiky převzali, ale nikdy to veřejně nepřiznali. Medicína v posledních 20 až 30 letech „znovuobjevila“ význam tělesné aktivity, principy terapeutické komunity a psychoneroimulogické souvislosti, ale k Priessnitzovi se nehlásí.

Není pochyb o tom, že v současné době jsou u nás vyvíjeny tendence vedoucí k znehodnocení až likvidaci alternativních terapeutických postupů. Částečně jsou námitky odborné veřejnosti vůči aplikaci různých, často obskurních léčebných postupů oprávněné. V případě Vincenze Priessnitze je však situace poněkud jiná. Priessnitz prokazatelně předešel dobu o více než jedno století a postavil své léčebné postupy na zcela nové terapeutické doktríně. Tu lze v největší stručnosti popsat následovně:

Organismus je schopen vypořádat se s chorobou za předpokladu, že jsou do něj vpraveny všechny látky žádoucí a nezbytně nutné, je náležitě stimulován proces jejich metabolických přeměn a podpořeno vylučování látek nežádoucích, případně škodlivých. Za těchto okolností dochází k samovolnému uzdravení vnitřními regulačními mechanismy a je třeba jen určitá míra času a pak znalosti spojené s fyzikální podstatou tohoto jevu – především termickými vlivy. Odpadá potřeba chemoterapeutika, tedy léku ve smyslu současných koncepcí. Zbývá otázka, koho kromě nemocných mohou tyto skutečně revoluční ideje zajímat. Zatím zřejmě nelze dělat nic jiného, než uplatnit jednu  z klíčových preissnitzovských zásad – „Následovat přírodu a nic nevynucovat. Je třeba mít trpělivost.“

MUDr. Jaroslav Novotný

Předseda Společnosti Vincenze Priessnitze

Více podobných článků najdete na www.mamakteravi.cz a informace o zábalech na e-shopu www.mamavis.cz

Jak funguje Priessnitzův zábal?

Bolí Vás v krku, nebo jiná část těla?

Vezměte si Priessnitzův zábal Mamavis

Priessnitzův zábal se skládá z chladné vlhké látkové vrstvy a suché teplé vrstvy. V moderní době se klasické provedení pozměnilo a začal se používat igelit přes první vlhkou chladnou vrstvu obkladu. Při dlouhotrvající aplikaci zábalu s igelitem však v některých případech může dojít k zapaření kůže pod obkladem. (Jandová, 2009)

Zábaly Mamavis spojují všechny klasické vrstvy, včetně tzv. „vrstvy moderní doby“ – tedy igelitu. V zábalech však není klasický igelit, ale hřejivé prodyšné jádro, tudíž se nemusíte bát zapaření kůže jako při použití zábalu s igelitem.

Vnitřní díl namočte ve studené vodě

Jak ale tyto vrstvy dohromady fungují?

Priessnitzovy obklady jsou studené zapařovací obklady, které přikládáme lokálně na povrch těla s cílem dosažení lokálního prokrvení. (Capko, 1998)

V průběhu přiložení obkladu dochází k několika fázím:

  1. fáze: je hypotermická, trvá 5-10 minut. Vzniká vazokonstrikce.
  2. fáze: je izotermická, nastupuje v průběhu 30. – 40. minuty. Vazokonstrikce se postupně mění na vazodilataci.
  3. fáze: je hypertermická, nastupuje v průběhu 60. – 80. minuty. V místě obkladu vzniká lokální vazodilatace (aktivní hyperemie).“ (Capko, 1998)

Rozumíte těmto odborným slovům? Zřejmě málokdo. Já s nimi měla také trochu problém, proto Vám v následujících řádcích účinky Priessnitzova obkladu zjednoduším:

Pokud tedy použijeme zábal jako klasický Priessnitzův obklad, tedy vnitřní díl namočíme do studené vody, vyždímáme, vložíme zpět do zábalu a přiložíme na postižené místo, dojde ke třem fázím:

  • První fází je snížení teploty studeným obkladem, čímž dochází k zúžení cév, nebo-li vazokonstrikci.
  • Při druhé fázi se teplota ustálí a zúžené cévy se postupně rozšiřují.
  • Během třetí fáze se teplota zvyšujedochází k přehřátí a cévy se v daném místě rozšiřují, což se nazývá vazodilatace. Aktivní hyperemie je překrvení, které vzniká zvýšeným přítokem krve do dané oblasti.

Díky zvýšenému přítoku krve se na bolavé místo dostávají rychleji buňky imunitního systému a dochází k rychlejšímu uzdravení bolavé části těla.

Cévy se nejprve zúží a následně rozšíří

Rozšířením cév se dosáhne zvýšeného průtoku krve a propustnosti (rychlejší přísun a prostupnost buněk imunitního systému, zvyšuje se také dostupnost kyslíku, živin a glukózy pro svaly)

Vašemu tělu se uleví

Vždy záleží na druhu i délce trvání Vašeho problému, záleží tedy, kdy začnete problém léčit a jak často zábal používáte.

Postupně se Vám budeme snažit přiblížit každou nemoc, či trápení, na které lze Priessnitzovy zábaly využít. Povíme Vám ve spolupráci s MUDr. Novotným, jak přesně zábal použít na určité potíže. S bylinkářkou Maruškou Vám zase nabídneme tipy, jak využít léčivou sílu bylin a přírodně podpořit léčbu. Sledujte náš blog a vše se dozvíte.  

Pochopili jste alespoň částečně, jak Priessnitzovy zábaly fungují? Pokud máte nějaké další dotazy k funkci Priessnitzova zábalu, neváhejte a napište nám!

Zdroje:

JANDOVÁ, Dobroslava. Balneologie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2820-9.

CAPKO, Ján. Základy fyziatrické léčby. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-341-3.

Vincenz Priessnitz: Stále jen fenomén 19. století?

V předmluvě knihy Vincenz Priessnitz, Světový přírodní léčitel od Miloše Kočky a Aloise Kubíka se píše:

„V roce 1879 napsal zdravotní rada E. Pingler Johannu Ripperovi, Priessnitzovu zeťovi, že „ještě dlouho bude trvat, než bude Priessnitz uznán tím, čím skutečně byl: lékařským Kolumbem.“ V Almanachu ke 200. letému výročí narození, vydaném roku 1999, se také Jiří Vařeka zamýšlí nad tím, „kolik desetiletí ještě uběhne, než si uvědomíme, že Vincenz Priessnitz byl zcela výjimečným a jedinečným terapeutem, jenž nemá v historii medicíny obdoby.“ Snad už to nebude trvat dlouho, snad už uběhnou jen roky, než se Priessnitz stane nejen fenoménem 19. století, ale i plně doceněným fenoménem celé moderní doby.“

Pomůžeme panu Priessnitzovi stát se fenoménem moderní doby?

My doufáme, že i zábaly Mamavis pomohou panu Vincenzi Priessnitzovi stát se géniem dnešní doby, ale také usnadní léčbu všem, kteří ji budou potřebovat.

Určitě téměř každému dávala při bolestech v krku maminka nebo babička obklad na krk z mokrého kapesníku a suché pleny. Málokdo však ví, že za tak jednoduchý zázrak může pan Vincenz Priessnitz. Rádi bychom tohoto lékařského génia dostali do povědomí co nejširší veřejnosti. Postupně se Vám pokusíme přiblížit, jak zábaly fungují, nebo také jak vypadaly dříve a co se za tu dobu od doby Vincenze Priessnitze změnilo. Můžete se tedy těšit na mnoho článků na téma Vincenz Priessnitz a jeho život nebo Priessnitzův zábal.

SKUTEČNOST ČI SEN aneb byly jsme VIP hosté v Priessnitzových lázních! :-)

Splněný sen člověku možná nepřinese trvalý klid či věčné štěstí. Co ale vím jistě je, že nesplněný sen na 100% přinese člověku trvalý neklid. Máme tak povinnost vůči svému vlastnímu životu plnit si své SNY….?

Tým Mamavis si je 100% plní …. Jeden z našich snů byla návštěva Priesstnitzových lázních a navázání spolupráce.

Po naší letní dovolené v Jeseníkách, více v článku zde, jsme zanedlouho dostaly pozvání na 11. konferenci a propagaci našich zábalů do Priessnitzových lázní na celý víkend. Tímto děkujeme za splněný sen Mgr. Tomáši Rakovi za jeho pozvání do míst, kde zábal dostal své jméno…

Využily jsme příležitosti zúčastnit se 11. konference o odkazu Vincenze Priessnitze, která se konala i za účasti zahraničních hostů. Z přednášek jsme si odnesly spoustu poznatků, nejen z oblasti lázeňství. V paměti nám utkvělo např. zajímavé přirovnání – člověk je jako stojatá voda, která když není v pohybu – zkazí se, přeneseno na člověka – onemocní. Tak jednoduché a přitom tak pravdivé!

Dále nás mile překvapily praktiky z některých německých školek, které po vzoru Sebastiana Kneippa, známého německého propagátora vodoléčby, sázejí na prevenci a dětičky běžně nechávají otužovat se v lehkém oblečení, bosé,  dováděním ve sněhu. Fotografie byly krásným důkazem a děti vypadaly víc než spokojeně. Jako dvě maminky „školkových“ dětí by jsme byly hned pro!  Zkusíme navrhnout…. 

Vyslechly jsme si i část některých odborných přednášek, ale některé už šly, pravda, trochu mimo nás. 

Našel se i čas, projít si krásný park v okolí lázní a paměti Vincenze Priessnitze. Všem vřele doporučujeme navštívit tohle krásné místo a pročistit si nejen hlavu od starostí, ale i plíce čistým horským vzduchem. Ne nadarmo se o tomto místu říká, že je léčivé samo o sobě – více zde.

První večer jsme strávily v milé společnosti maďarských hostů, účastníků konference a ten druhý byl už jen třešničkou na dortu. Jako VIP hosté jsme se mohly zúčastnit jinak vyprodaného koncertu jesenické kapely Priessnitz, který se konal v kongresovém sále přímo v lázních. Úžasný zážitek a atmosféru v těchto krásných prostorách už jen umocnili fanoušci, kteří se sem sjeli z celé republiky. Opravdu super zážitek!

Tímto ještě jednou mnohokrát děkujeme obchodnímu řediteli panu Tomáši Rakovi za úžasný pobyt a možnost prezentace našich Mamavis Priessnitzových zábalů přímo v místě rodiště tohoto velikána českého léčitelství. Moc si toho vážíme!

Krásný to víkend, za který jsme vděčny*

Martina a Gita