Rozhovor s prim. MUDr. Jaroslavem Novotným, hlavním lékařem Priessnitzových lázní a ambasadorem zábalů Mamavis.
Základní rozčlenění je na zábaly celotělové – rychlé sražení teploty, spíše u dětí. Zábaly lokální – od
hlavy až k patě.
Rubrika: Lékař
Jak správně udělat Priessnitzův obklad?
Rozhovor s prim. MUDr. Jaroslavem Novotným, hlavním lékařem Priessnitzových lázní a ambasadorem zábalů Mamavis.
Jak správně Priessnitzův zábal funguje?
Jeho principy jsou velmi jednoduché, zábal spočívá v tom, že hadřík, který k tomu použijeme
smočíme v pokud možno co nejchladnější vodě, běžně se používá rozmezí 8-12˚ C. Můžeme použít i
vodu chladnější, která je připravená v chladničce nebo ze směsí ledu. Čím chladnější, tím lepší.
Přebytečnou vodu vyždímáme a hadřík přiložíme na místo, které chceme zchlazovat, nebo které
pomocí Priessnitzova zábalu chceme ovlivnit, pak přes něj převážeme nebo přehodíme nějaký suchý
textil, nejlépe vlněný.
Pokud se jedná o pacienta s teplotami, může ulehnout do postele a přikrýt se nějakou lehkou dekou.
Zábal je nutno po 5 maximálně 7 minutách sejmout resp. vyměnit.
Komfortní podoba Priessnitzova zábalu pro pacienty
Doposud se děla klasickou metoda. Vaše myšlenka a nápad všechno zabalit do jednoho a zabalit
suchým zipem – zábal lze aplikovat kamkoliv a drží na kůži dostatečně tak, aby byl co možná nejlepší.
V klasickém způsobu na určité části těla třeba tolik nepřilne a nepoužijete tak formu fixace – suché
zipy, tak je to komplikovanější.
Komfort je nesrovnatelný a z hlediska funkčnosti je určitě funkčnější než klasický.
Co znamená nefarmakologická léčba
Rozhovor s prim. MUDr. Jaroslavem Novotným, hlavním lékařem Priessnitzových lázní.
Priessnitzův zábal je znám jako přírodní léčebná metoda, vy používáte termín nefarmakologická, co
to znamená?
Nefarmakologická znamená bez použití léku. Farmaka jsou vlastně léky, defacto je to na bázi
fyzikálního principu. V našem případě konkrétně zchlazování, kterým vlastně nahradíme určitou
reakci a odezvu organismu, která defacto na ten chladový podmět zvýší prokrvení v místě aplikace
zábalu, a tím zvýšeným prokrvením dochází k zlepšení průniku kyslíku, blahodárných látek a rychlejší
odplavování toxických látek, které v místě úrazu nebo nemoci ten organismus vytváří.
Zábal na koleno, lýtko, loket – rozhovor s prim. MUDr. Jaroslavem Novotným
Rozhovor s prim. MUDr. Jaroslavem Novotným, hlavním lékařem Priessnitzových lázní a ambasadorem zábalů Mamavis.
Na jaké onemocnění, a po jakou dobu byste aplikoval zábal na kolena?
Dá se to použít na chronické onemocnění – artróza, u starších lidí – kolena, kyčle. Na to třeba
používat zábaly teplé místo těch parafínových nebo rašelinových zábalů. U artróz se dají používat
chladné zábaly, tam kde má artróza klidovou fázi je dobré podávat teplé zábaly. Při akutní fázi, kdy to
více bolí je dobré používat studené zábaly.
Na po úrazové stavy nebo na křečové žíly, pokud tam je zánět nebo začáteční stav – v oblasti
křečových žil to teprve začíná bolet. U obou případů chladové zábaly.
Délka aplikace 3-5 minut, může se opakovat třikrát až pětkrát za den.
Návštěva Priessnitzových léčebných lázní … aneb rozhovor s prim. MUDr. Jaroslavem Novotným
V září jsme zavítali na pozvání MUDr. Jaroslava Novotného do Priessnitzových lázní. Na pana doktora jsme si připravili pár otázek, které postupně budeme přidávat na náš blog. Některé otázky jsou velice zajímavé … historický odkaz Vincenze Priessnitze, ale i všestrannost použití zábalů….
Vincenz Priessnitz – „Vodní lékař“ a jeho odkaz
Zakladatel moderní vodoléčby, tzn. Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku, dříve na Grafenbergu.
Jeho odkaz vnáší do současné doby a snad i následující generace ten jeho odkaz ponesou dále.
Vincenz Priessnitz se v Jeseníku narodil zemědělské rodině, už jako malé dítě musel chodit na pole
pomáhat rodičům. V osmnácti letech se mu stal velmi závažný úraz, kdy byl sražený povozem
s koňmi, který ho přejel v oblasti hrudníku a břicha. Lékař, který k němu byl přivolán rodičům sdělil,
že buďto zemře a pokud přežije, tak bude nadosmrti mrzák a bude problém, aby vůbec nějak
pracoval.
Lékař doporučil určitou léčbu, což byly obklady odvary bylinek a pití bylinkových čajů.
Priessnitzova matka to začala aplikovat, ale stav se nelepšil a sám Priessnitz si všímal že raněná
zvířata využívala podhorských bystřin, aby si tam třeba smáčela zraněné končetiny. Chtěl to také
zkusit tak požádal matku, aby mu přikládala studené obklady a během několika týdnů se jeho stav
zlepšil natolik, že zase mohl vstát z postele a znovu pomáhat rodičům.
V současné době, když někdo onemocní závažným onemocněním např. rakovinou a nedá se uzdravit,
tak se každý ptá, co se přihodilo, jaktože se jeho stav tak významně zlepšil. I v té době 19. stol. se
začali lidé ptát, jak se ten zázrak stal, a začali za Priessnitzem chodit a chtěli po něm, aby jim také
pomáhal. Ze začátku nechtěl, ale poté řekl, že není problém, že jestli pomáhá zvířatům, tak může
svoje chladné zábaly a polevy aplikoval na domácí zvířata a jelikož jim to pomáhalo tak po sléze
přistoupil i k tomu, že svoji vodoléčbu za pomoci chladné vody začne aplikovat i u lidí.
V roce 1824 v místech Priessnitzových lázní založil první vodoléčebný ústav na světě – proto vodní
lékař.
Jak stará je Priessnitzova metoda? Rozhovor s prim. Mudr. Jaroslavem Novotným
Rozhovor s prim. MUDr. Jaroslavem Novotným, hlavním lékařem Priessnitzových lázní a ambasadorem zábalů Mamavis.
Jak stará je Priessnitzova metoda?
Priessnitz se narodil roku 1979, na sobě metodu začal používat v osmnácti letech tzn. 1. pol. 19.
století, nemůžeme tvrdit, že to je jenom Priessnitz, kdo začal s používáním vody. Už v Antice se hodně
požívalo mnoho metod a aplikací vody chladné nebo vody z termálních pramenů, nebo v Řecku a
Římě, ale k tomu nemáme dostatečně doložené prehistorické prameny.
Priessnitz svou metodou založil první vodoléčebný ústav.
Metody na pozitivní ovlivnění zdraví se začali používat v 1. pol. 19. století
Citace z knihy Vincenze Priessnitze – MUDr. Jaroslav Novotný
Na Jesenicku žila jedna z nejvýznamnějších světových osobností 19. století.
Většina z nás i po přečtení titulku položí zcela zásadní otázku: „Kdo byl touto osobností, když o ní nevíme? „ Následující stránky této knihy nám osvětlí životní pouť zakladatele moderní vodoléčby Vincenze Priessnitze a jeho odkaz pro současnou dobu.
Zdálo by se, že ten se dá s odstupem doby a s rozvojem medicíny vyádřit jednoduše:
Priessnitz byl optimista a racionálně se orientoval v otázkách aplikace fyzikálních podnětů tepelného charakteru. Prohřátí organismu pocením pohybem a prací doplňoval sprchami a koupelemi ve studené vodě, a dále pitím pramenité vody. Účelně spojil pohyb s fyzikální léčbou a řešil přitom problém celostního přístupu k nemocnému.
Zbývá však celá řada dalších otazníků. Terapeut, jemuž se za života dostalo poct a uznání jako žádnému jinému lékaři v Evropě, upadnul téměř v zapomnění. Lékaři, kteří vedli lázně po Priessnitzovi postupně zredukovali jeho postupy do té míry že originální priessnitzovské terapie zcela vymizely. Příznivci Sebastiana Kneippa naopak základ Priessnitzovy metodiky převzali, ale nikdy to veřejně nepřiznali. Medicína v posledních 20 až 30 letech „znovuobjevila“ význam tělesné aktivity, principy terapeutické komunity a psychoneroimulogické souvislosti, ale k Priessnitzovi se nehlásí.
Není pochyb o tom, že v současné době jsou u nás vyvíjeny tendence vedoucí k znehodnocení až likvidaci alternativních terapeutických postupů. Částečně jsou námitky odborné veřejnosti vůči aplikaci různých, často obskurních léčebných postupů oprávněné. V případě Vincenze Priessnitze je však situace poněkud jiná. Priessnitz prokazatelně předešel dobu o více než jedno století a postavil své léčebné postupy na zcela nové terapeutické doktríně. Tu lze v největší stručnosti popsat následovně:
Organismus je schopen vypořádat se s chorobou za předpokladu, že jsou do něj vpraveny všechny látky žádoucí a nezbytně nutné, je náležitě stimulován proces jejich metabolických přeměn a podpořeno vylučování látek nežádoucích, případně škodlivých. Za těchto okolností dochází k samovolnému uzdravení vnitřními regulačními mechanismy a je třeba jen určitá míra času a pak znalosti spojené s fyzikální podstatou tohoto jevu – především termickými vlivy. Odpadá potřeba chemoterapeutika, tedy léku ve smyslu současných koncepcí. Zbývá otázka, koho kromě nemocných mohou tyto skutečně revoluční ideje zajímat. Zatím zřejmě nelze dělat nic jiného, než uplatnit jednu z klíčových preissnitzovských zásad – „Následovat přírodu a nic nevynucovat. Je třeba mít trpělivost.“
MUDr. Jaroslav Novotný
Předseda Společnosti Vincenze Priessnitze
Více podobných článků najdete na www.mamakteravi.cz a informace o zábalech na e-shopu www.mamavis.cz