Po sportu Při sportu
klokan
Dárkové zboží Dárkové balíčky Doplňky stravy Přírodní kosmetika Lékárna Literatura Kojenecké zboží

Udělejme něco pro sebe!

Návštěva Domova pro osoby se zdravotním postižením, Dvořákova 1128, Kadaň

Více zde: Domov pro osoby se zdravotním postižením v Kadani

Ráda bych Vám touto cestou sdělila náš zážitek a hluboké uvědomění si životních hodnot, které si z této návštěvy odnášíme. Zábalové pásy Mamavis – Máma, která ví… nabízíme i v zařízeních, kde mohou usnadnit péči sestřičkám o zdravotně znevýhodněné děti a dospělé.

PS: Zábaly se moc líbily a jistě se stanou užitečným a praktickým pomocníkem v péči o klienty.

Děkujeme za přívětivé setkání s vedoucí tohoto zařízení paní Dagmar Bečvářovou a staniční sestrou Václavou Svobodovou, taktéž děkujeme, že nám bylo nabídnuto nahlédnout do zákulisí tohoto domova. Ano domova, jelikož prostory zdaleka nepřipomínají možná očekávané nemocniční prostředí. Najdete zde prosklenou terasu, relaxační místnost, útulnou dílnu, kde místní obyvatelé tvoří jedinečné výrobky v podobě svíček, obrázků apod. Domácí atmosféru doplňuje všudypřítomný usměvavý personál.

Dílna ve které si klienti tvoří dle svých představ

Neuvěříte, ale vidět na vlastní oči  děti a dospělé, jejichž zdravotní stav jim neumožňuje běžný život, slyšet pravdivé příběhy a zkušenosti sestřiček  je úplně něco jiného, než zaslat finanční částku těmto zařízením či podobným institucím. Něco se ve vás stane, otevře, změní a vy najednou začnete vidět svět úplně jinak. Nemám nic proti zasílání finanční částky, určitě je to potřebné, ale udělejme i něco pro SEBE. Navštivme občas nějaké podobné zařízení, podívejme se do světa těchto lidí, vyslechněme si jejich příběhy, neboť podobných zařízení či dětských domovů, Klokánků je nespočet všude kolem nás, nebo možná přímo vedle nás.

Výrobky v podobě krásných svíček

Při pohledu na tyto děti či dospělé jsem neudržela slzy, i Gituš měla slzy na pokraji, přesto našla sílu téměř každého alespoň pohlazením pozdravit.

Byl to pro nás obě velice emotivní zážitek, který nám pomohl si znovu uvědomit, co je v životě opravdu důležité. Mne přicházely myšlenky jako Proč?

Proč to svět dovolí, proč i dětem? Najednou mi přišla zpráva. Tyto lidičky přišli, aby pomohli nám, lidem, kteří se ženou za nepodstatným. Aby nám pomohli zastavit se, otevřít naše srdce a změnit se. Kdyby svět byl plný zdravých, úspěšných lidí, kde by byla šance ukázat člověku, že hodnoty života se skrývají v úplně jiných věcech. Pomáhají nám vrátit se na cestu, a ta cesta je v našem srdci. Udělejme něco pro sebe, běžme navštívit podobná místa, využijme k tomu dny otevřených dveří, které většina těchto zařízení pravidelně pořádá. Prosím, nechme lítost za dveřmi, zklidněme se sami v sobě, zastavme se, jen tak pobuďme, darujme a přijměme léčivé úsměvy či pohlazení. Zkusme potlačit emoce a slzy, o lítost tu určitě nikdo nestojí, zkusme si z tohoto setkání odnést hlubokou upřímnost, bezprostřednost těchto lidí a přenést je do svých životů v podobě upřímnosti sami k sobě a svému okolí.

Pamatuji si, že jsem občas vídávala zdravotně znevýhodněné děti či dospělé venku se sestřičkami, ale nebyl čas se zastavit a uvědomit si, hele stůj, podívej se pořádně. Přešla jsem jen s větou: „To je smutné“. Zastavme se a věnujme čas návštěvě, neboť vám slibuji, že se ve vás něco zlomí, tento den nebude dnem obyčejným, tento den bude dnem s velkým D, s vzácným D, neboť se alespoň na malinkou chvilku probudíte, uvidíte pravdu a vaše potíže vám rázem přijdou malicherné.

Relaxační místnost

Tento zážitek nelze popsat, tento zážitek musíte prožít. Jako nikdo nedovede popsat pocit při výstupu na Mount Everest, jako nikdo nedovede popsat pocit vítězství Wimbledonu, proto vám tento pocit taktéž nepopíši. Je to zkušenost, kterou jsme si měly prožít, děkujeme za ni všem těm človíčkům, které jsme ten den měly možnost potkat, taktéž děkujeme paní Dagmar Bečvářové, za její jistě vzácný čas, který nám věnovala.

V neposlední řadě děkujeme i těm, kteří zde každý den 24 hod. denně jsou pro ty jež je potřebují.

Běžme udělat něco pro SEBE….. my už tak učinily a učiníme znovu.

Martina a Gita